Tuhle první knížku mi vydala parta kamarádů. Tehdy jsme byli všichni amatéry, spojovalo nás nadšení ze zážitku tvorby. Hnedna přebalu si můžete přečíst: Daleko odsud se rozkládá sibiřská tajga, země Evenků. Evencký básník Bagdarín o ní píše: „V hlubinách duše je ten kraj, v šepotu sosen mám svůj ráj. Dobro je dobrem a zlo zlem, pohádka zrodila se v něm.“ Všechna vyprávění, která najdete v knížce, pocházejí z oblasti kolem řek Podkamenná a Nižní Tunguzka, kam jsem jezdila a zase se vracela v letech 1991-1994. Seznámila jsem se tam s těžkým životem posledních pastevců sobů, kteří ještě měli sílu bojovat s přicházející civilizací za svůj přirozený způsob života. Mladí Evenkové naopak očekávali příliv nových možností, oslněni výdobytky civilizace. Ale přesto i v jejich životě byly chvíle, kdy s chutí usedli k praskajícímu ohni, aby si vyslechli nějaký příběh…