| Svěcení stromů |
| Témata |
|
SVĚCENÍ STROMŮ Kdo se zpronevěřuje stromům, ten zahyne. Tahle věta představuje velmi zvláštní poselství, jemuž můžeme porozumět, když se naladíme na okolní svět přírody. Stromy jsou důležitými indikátory zdravotního stavu prostředí, v němž žijeme. Lidé v zemích s tradičními kulturami stromy uctívají, neboť jim připomínají jejich spojení s půdou, která vyživuje jejich těla, a s nebem, kam jejich duše směřují. Uctívané stromy bývají nazývána „stromy Života“ a nacházejí se po celém světě. Nebývají spojeny přímo s nějakým náboženstvím, neboť je akceptuje buddhismus, hinduismus, křesťanství i islám. Důkazem je například strom u Hadriánovy studánky ve španělské Galicii, k němuž přicházejí křesťanští věřící, aby se u jeho paty léčili svěcenou vodou či stromy v Turecku uctívané muslimy. Staří velikáni v Indii připomínají staré časy hinduistům, již je nechali žít při kácení pralesa kvůli získání ploch pro palmové háje, stejně jako stromy přání na Srí Lance, které přežily díky domorodcům při budování hotelů pro turisty. V řadě evropských zemí, nejblíže k nám v Bulharsku a Rumunsku, věší červenobílé vlněné postavičky jako symboly plodnosti dne 1. března. S tradicí zdobení stromů pentlemi připomínajícími lamaistické fáborky se můžeme setkat ojediněle dokonce na východním Slovensku. U nás je pozůstatkem podobného kultu oblíbené zdobení májky 1. května či na sklonku roku zvyk krášlení vánočního stromku, který k nám přišel z Německa. Stromy spojují pozemský svět s věčným vesmírným bytím a lidé se odpradávna klaněli a milovali je jako symbol přetrvávajícího života. V prostředí Slovanů býval velmi často posvátným stromem dub. V roce 2009 jsme z úcty k této tradici posvátných stromů vysvětili pod vedením sibiřského šamana Očur-ooloviče dub v polích mezi obcemi Úvaly, Škvorec a Přišimasy. Od té doby vždy na jaře pořádáme stromové slavnosti, světíme stromy a radujeme se z jejich formy života.
Foto Pavlína Brzáková |
